2Ki 23 | CzeCSP | STEP | Král ⌈dal k sobě shromáždit⌉ všechny judské a jeruzalémské starší.

2 Kings 23

Obnovení smlouvy

1 Král ^{▼▼//2Pa 34,29—32} ⌈dal k sobě shromáždit⌉ ^{▼▼h.: poslal a shromáždili se k němu …} všechny judské a jeruzalémské starší. 2 Pak vystoupil král do Hospodinova domu a s ním všichni ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Judejci a všichni obyvatelé Jeruzaléma, kněží, proroci a všechen lid od nejmenšího do největšího; ^{▼▼srv. Jon 3,5p} a četl jim ^{▼▼h.: v jejich uši; Neh 13,1} všechna slova ^{▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499}knihy smlouvy ^{▼▼Ex 24,7} nalezené v Hospodinově domě. 3 Král stál u sloupu ^▼▼11,14 a ^{▼▼Pozn. 72 v tabulce na str. 1499}uzavřel ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinem smlouvu, že půjde ^{▼▼1S 12,14} za Hospodinem, bude celým srdcem a celou duší zachovávat jeho příkazy, svědectví ^{▼▼1Kr 2,3; 1Pa 29,19; Ž 119,31} a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ustanovení a naplňovat slova této smlouvy zapsaná v této ^{▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499}knize. A všechen lid ⌈vstoupil do smlouvy.⌉ ^{▼▼n.: přistoupil na smlouvu; n : se připojil ke smlouvě; h.: stál ve smlouvě} 4 Nato král přikázal veleknězi Chilkijášovi, kněžím druhým ^{▼▼Jr 52,24} v pořadí a ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}strážcům prahu, ^▼▼12,10 aby vynesli z Hospodinova chrámu všechny předměty učiněné pro Baala, Ašeru a pro celý nebeský zástup. ^▼▼21,3 Spálil je venku za Jeruzalémem na polích Kidrónu ^{▼▼1Kr 15,13!} a jejich prach ^▼▼v. 15 odnesl do Bét–elu. ^{▼▼[zřejmě jako akt znesvěcení právě tohoto modlářského místa (1Kr 12,28)]} 5 Odstranil žrece, ^{▼▼[tento výraz pouze ještě: Oz 10,5; Sf 1,4 — vždy v neg. významu pohanského kněze]} které ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}ustanovili judští králové, ⌈aby pálili⌉ ^{▼▼dle LXX, Pš, Vul; TM: a pálil} oběti na návrších v judských městech a v okolí Jeruzaléma, a ty, kdo obětovali Baalovi, slunci, měsíci, ^{▼▼Dt 4,19; Jr 8,2} ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}⌈hvězdám zvěrokruhu⌉ a celému nebeskému zástupu. 6 Vynesl Ašeru ^{▼▼21,7; 18,4} z Hospodinova domu ven za Jeruzalém do údolí Kidrónu, spálil ji v údolí Kidrónu, rozdrtil na prach a její prach hodil na ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}hroby ⌈obyčejných lidí.⌉ ^{▼▼h.: synů lidu; tj. rozházel po veřejném hřbitově; Jr 26,23} 7 Strhl také domy chrámových smilníků, ^{▼▼1Kr 14,24} které byly v Hospodinově domě, kde ženy tkaly ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}stany ^{▼▼n.: přehozy (Ez 16,16); $} pro Ašeru. 8 Přivedl všechny kněze z judských měst a znečistil návrší, kde kněží pálili oběť, od Geby ^{▼▼1Kr 15,22} až po Beer–šebu. ^{▼▼[použito vzhledem k rozdělení Izraele — namísto dřívějšího rčení od Danu po Beer–šebu (1S 3,20)]} Strhl též ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}návrší bran u vchodu do brány velitele ^{▼▼srv. Sd 9,30; 1Kr 22,26} města Jóšuy, nalevo, když se vchází do městské brány. 9 Kněží návrší ovšem nevystupovali k Hospodinovu oltáři v Jeruzalémě, ale jedli ^{▼▼Lv 6,16nn} nekvašené chleby spolu se svými bratry.

10 Tófet, ^{▼▼Jr 7,31} který je v údolí Hinómova syna, také znečistil, aby ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}nikdo neprováděl svého syna či ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}dceru ohněm Molekovi. ^{▼▼1Kr 11,7} 11 Odstranil též koně, které judští králové ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}zasvětili slunci, od ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}vchodu do Hospodinova domu, u komory dvorního úředníka Netan–meleka, která byla v parbaru; ^{▼▼h. parbar (výraz zřejmě pochází z perštiny) byla asi západní část Šal. chrámu; $; 1Pa 26,18} vozy zasvěcené slunci spálil ohněm. 12 Také oltáře, které byly na střeše ^{▼▼Jr 19,13; 32,29; Sf 1,5} Achazovy horní místnosti a jež udělali judští králové, i oltáře, které udělal Menaše na obou nádvořích ^▼▼21,5 Hospodinova domu, král strhl, rozdrtil ^{▼▼TM wajjárac utekl (odtamtud) — zde nedává smysl; text je asi porušen a je otázkou, jak ho opravit: buď hi. od stejného kořene — „rychle odstranil (2Pa 35,13) odtamtud“; anebo od kořene: rcc — „rozdrtil“ /srv. v. 6 +15: wajjádeq — rozdrtil/} je a jejich prach hodil do údolí Kidrónu. 13 Také návrší, která byla ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}naproti Jeruzalému na jih ^{▼▼1S 23,19p} od ⌈Hory ^{▼▼1Kr 11,7} zkázy⌉ ^{▼▼[dle Mišny Middót 2,4 TM: har mašchít — Hora zničení je přepunktováno (jakožto sl. hříčka) místo pův. har mišchá — Hora pomazání, tedy Olivetská]} a jež postavil izraelský král Šalomoun pro Aštoretu, ohavnou modlu Sidóňanů, pro Kemóše, ohavnou modlu ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Moábců, a pro Milkóma, ohavnou ^{▼▼1Kr 11,5v} modlu synů Amónových, král znečistil. 14 Roztřískal ^▼▼18,4 posvátné sloupy, pokácel posvátné kůly a jejich místo naplnil lidskými kostmi. ^{▼▼[tím je znečistil a také do budoucna učinil kulticky nevhodnými; srv. Nu 19,16]}

15 Také oltář, který byl v Bét–elu, návrší, které udělal Jarobeám, syn Nebatův, jenž svedl Izrael k hříchu, také tento oltář i návrší strhl; spálil návrší a rozdrtil na prach, i posvátný kůl spálil. 16 Když se Jóšijáš ohlédl, uviděl hroby, které byly na té hoře; ⌈dal vzít⌉ ^{▼▼h.: poslal a vzal} kosti z hrobů, spálil je na oltáři a znečistil ho podle Hospodinova slova, ^{▼▼1Kr 13,2.32!} které volal muž Boží, který vyhlásil tyto ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}události. 17 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Zeptal se: Co je to za náhrobek, který vidím? Mužové města mu ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděli: To je hrob muže Božího, který přišel z Judska a vyhlásil tyto ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}události, které jsi s bételským oltářem vykonal. 18 Řekl: Nechte ho být. ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}Nikdo ať nehýbe s jeho kostmi. Tak zachránili jeho kosti i kosti proroka, který přišel ze Samaří. ^{▼▼1Kr 13,32p} 19 Také všechny ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}svatyně návrší, které byly v samařských městech a jež udělali izraelští králové, aby provokovali Hospodina k hněvu, Jóšijáš odstranil. ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}Naložil s nimi stejně, jako to učinil v Bét–elu. 20 Obětoval ^{▼▼n.: Zabil jako oběť} na oltářích všechny kněze návrší, kteří tam byli, spálil na nich lidské kosti a vrátil se do Jeruzaléma.

21 Král přikázal všemu lidu: ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}Slavte ^{▼▼Dt 16,1; Joz 5,10; //2Pa 35,1.18n} Velikonoce Hospodinu, svému Bohu, jak je zapsáno v této ^{▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499}knize smlouvy. 22 Takové Velikonoce se totiž ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}neslavily ode dnů ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}soudců, kteří soudili Izrael, a ani po všechny dny králů izraelských i králů judských. 23 Ale v osmnáctém roce ^▼▼22,3 vlády krále Jóšijáše se ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}slavily takové Velikonoce Hospodinu v Jeruzalémě. 24 Také ty, kdo vyvolávají duchy zemřelých, a věštce, domácí bůžky, ^{▼▼Gn 31,16; Ez 21,26} bůžky ^{▼▼21,21; Jr 50,2; Ez 6,4nn} a všechny ohavné modly, které byly vidět v judské zemi a v Jeruzalémě, Jóšijáš vyhladil, aby naplnil slova zákona, zapsaná v ^{▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499}knize, kterou našel kněz Chilkijáš ^▼▼22,8 v Hospodinově domě. 25 ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}Před ním nebyl takový král, který by se obrátil k Hospodinu celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou ^{▼▼Dt 6,5} zcela podle Mojžíšova zákona, a ani po něm nepovstal jemu podobný.

26 Avšak Hospodin se neodvrátil od svého velkého planoucího hněvu, ^{▼▼Nu 11,1; 25,4} kterým vzplál proti Judovi za všechny provokace, ^{▼▼1Kr 21,22} kterými ho provokoval ke hněvu Menaše. ^▼▼21,11 27 Hospodin řekl: Také Judu odstraním od své tváře, jako jsem odstranil Izrael, ^{▼▼17,18.23} a zavrhnu toto město, které jsem vyvolil, Jeruzalém, i dům, o němž jsem řekl: Tam ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}bude přebývat mé jméno. 28 Ostatní Jóšijášovy ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}činy a všechny věci, které činil, ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}jsou zapsány v ^{▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499}knize Letopisů judských králů. 29 Za jeho dnů ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vytáhl faraon Néko, ^{▼▼[vládl 610—595 př. Kr.]; Jr 46,2} egyptský král, ke králi asyrskému ^{▼▼[asi r. 609 zamýšlel Néko pomoci poslednímu asyrskému králi Ašur–ubalitovi II. v boji proti vzrůstající moci Babylona (pod Nabopolassarem)]} k řece Eufratu. Král Jóšijáš ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}vytáhl proti němu, ale Néko ho usmrtil u Megida, ^{▼▼9,27; Sd 5,19p; Za 12,11} jakmile ho uviděl. 30 Jeho otroci ho dovezli ve voze ^▼▼9,28 mrtvého od Megida. ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}Přivezli ho do Jeruzaléma a pohřbili ho v jeho hrobě. Lid ^▼▼21,24 země vzal Jóachaza, syna Jóšijášova, pomazali ho a ustanovili ho králem místo jeho otce.

Judský král Jóachaz a Jójákím

Jóachazovi ^{▼▼//2Pa 36,2nn} ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}bylo dvacet tři let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě tři měsíce. ^{▼▼[v r. 609 př. Kr.]} Jeho matka se jmenovala Chamútal, ^{▼▼Jr 52,1} dcera Jeremjáše z Libny. ^▼▼8,22 32 ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, stejně jako to činili jeho otcové. 33 Faraon Néko ho spoutal ^{▼▼n.: uvěznil} v Rible ^▼▼25,6 v zemi Chamátu, aby nemohl kralovat v Jeruzalémě, a ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}uložil zemi pokutu sto talentů ^{▼▼[3 tuny]; 5,5; 18,14} stříbra a talent ^{▼▼[30 kg]} zlata. 34 Faraon Néko ustanovil králem Eljakíma, ^{▼▼[Jóachazův starší bratr (předtím lidem pominut možná pro svůj vstřícný postoj vůči Egyptu); 1Pa 3,15; Jr 22,11]} syna Jóšijášova, místo jeho otce Jóšijáše. Jeho jméno změnil ^▼▼24,17 na Jójakím. ^{▼▼[akt přejmenování vyjadřoval postoj nadřazené autority]} Jóachaza vzal, ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}odvedl ho do Egypta a tam zemřel. 35 Jójakím dal faraonovi stříbro a zlato; ⌈vyměřil ovšem zemi daň, ^▼▼15,20 aby mohl dát stříbro podle faraonova ^{▼▼Pozn. 80 v tabulce na str. 1499}příkazu -- od ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každého z lidu země vymáhal stříbro a zlato podle svého ^{▼▼n.: jeho} výměru, aby to mohl dát faraonovi Nékovi.⌉ ^{▼▼(celá věta má v h. složitou syntax)}

36 Jójakímovi ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}bylo dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě jedenáct let. ^{▼▼[609—598 př. Kr.]} Jeho matka se jmenovala Zebúda, dcera Pedajášova z Rúmy. ^{▼▼Joz 15,52} 37 ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}Páchal to, co je zlé ^{▼▼Jr 26,20nn; 22,13; 36,1nn; Ez 8,5nn} v Hospodinových očích, stejně jako to činili jeho otcové. ^{▼▼Menaše (21,1nn) a Amón (21,19nn)}